Článek 11 a 13

Nejdříve by se hodilo vysvětlit pojem „sběrnice“ a „nařízení“. Pokud je nařízení schváleno, platí okamžitě ve všech zemích, které jsou součástí Evropské Unie. Sběrnice ale dává chvíli (2 roky) na to, aby si podle této sběrnice každá země z Evropské Unie upravila své zákony. Článek 11 a 13 jsou součástí sběrnice. Tedy ode dne, kdy byl schválen, má každý stát 2 roky.

Oba dva články chtějí zlepšit autorská práva. Snaží se, aby dostávali originální tvůrci to, co si zaslouží a nemohl jim nikdo ukrást jejich dílo. Pokud si to předvedeme na příkladu Youtube, bude muset být kontrolováno každé video. Sběrnice totiž jasně říká, že se nesmí stát, aby někdo zkopíroval obsah nějakého jiného videa. Uvádí také výjimky jako jsou reakce, názory, covery, a další. Problém ale je, že někdo musí rozhodovat, jestli je video cover, reakce, nebo snaha o zkopírování obsahu. Kdo to ale bude dělat? Boti jsou na to moc riskantní, jelikož nejsou stoprocentně přesní, ale lidi jsou moc drahý a mají menší produktivitu. Velké firmy jako Google, Facebook a podobně by museli platit miliony měsíčně jen lidem, kteří by kontrolovali obsah. To ani skoro není možné v počtu obsahu, který je na internet během jedné minuty nahrán.

O tom, jestli jsou, nebo nejsou tyto sběrnice dobrý nápad, bychom se mohli bavit několik hodin, a nakonec bychom stejně nic nezměnili. Proč? Dnes odpoledne kolem 1. hodiny odpolední byly oba články europoslanci schváleny. 348 poslanců bylo pro to, aby byla sběrnice schválena a 274 poslanců bylo proti tomu. Dokonce 36 se zdrželo hlasování.
Co se tedy bude teď dít? Pro teď se nic nemění, jelikož má naše republika 2 roky na to, aby se sběrnici podřídila a vydala nové zákony. Je opravdu otázkou, jak bude internet vypadat po takové změně. Podle názoru většiny lidí se bude jednat o jakousi cenzuru internetu. Já jsem ale toho názoru, že to nebude až tak horké.