Základní vzdělání

V době našeho mládí, existovali vedle klasických základních škol i školy takzvaně zvláštní, které navštěvovali jedinci, kteří byli z nějakého důvodu pro klasickou základní školu nevyhovující. Tyto zvláštní školy byly dnes nahrazeny inkluzí a školami speciálními.

Žáci, dříve označováni za nezvladatelné, jsou dnes také, najdeme je obvykle pod diagnózou ADHD. Jsou to hyperaktivní lumpíci, co mají problém chvíli v klidu sedět a často mají ještě přidružené diagnózy začínající na dis… Takové děti dnes z klasických základních škol již nejsou vyřazování, ale naopak se všichni snaží, tyto děti do vzdělávání na klasických školách zařadit. Dostávají individuální studijní plán, mají různé úlevy a často také asistenta učitele. Potom tu ještě máme děti, které potřebují speciální péči, ale vzdělávání na klasické základní škole jsou intelektuálně schopni zvládnout. Těm se přiřazuje na žádost v pedagogicko-psychologických poradnách asistent osobní. A tak i děti s lehčím mentálním postižením jsou zařazeny do klasických devítiletých základních škol.

Myslím si, že není na škodu pro děti zcela zdravé, aby už ve škole viděli, že ne všichni lidé měli to štěstí narodit se zdraví, že i tací postižení lidé mohou žít s námi a vedle nás a nemusíme se jich bát. Naopak, když jsme s takovými osobami od dětství, naučíme se snáze, jak se k nim chovat, jak a kdy je vhodné jim pomoci a co zvládnou sami.

Samozřejmě zůstaly i školy dříve označované jako zvláštní dnes to jsou školy speciální, pro děti, jejichž vážnost postižení fyzického i mentálního není slučitelná se vzděláním v běžném systému.

Existují také školy, vedené jako běžné základní školy specializované, pro děti s určitým handicapem, například hluché, němé a slepé, kde se jim kromě klasického vzdělání dostává také vzdělání v praktických věcech a překonávání problémů spojených s jejich postižením.

Zkrátka, vhodná možnost základního vzdělání tu je pro každé dítě, ať už  je běžné či speciální.